Jupí!

Odjíždím na dovolenou! Naše rodinka jede do Francie, Francouzi bojte se! Sice neumím tou jejich řečí ani slovo, ale k čemu mám ruce a nohy...

Internet dneska začal fungovat, už taky bylo na čase. Za tento týden se toho tolik stalo a stejně tosem napíšu jen na pár řádků, protože o všechny věci se se světem dělit nemusím :). Týká se to Matýska...

Ve středu ráno mi došla SMS. Ještě jsem byla v posteli a moc se mi nechtělo natahovat se pro mobil, ale mohla bych se přeci podívat aspoň kdo píše. Na displeji se objevilo jméno Matěj a já jsem byla hned z postele venku. Jeho rodiče a sestra odjeli na tři dny kamsi do Čech k babičce, vrátí se až v pátek večer, můžu se prý k nim nastěhovat. Neváhám, stejně nemám celé dny už co dělat, Laura doma není a odpočinek od toho zmatku u nás doma by se hodil. Tátu dlouho přemlouvat nemusím, taky je asi rád, že bude mít trochu víc klidu.

Dopoledne probíhalo v poklidu, Matěj měl doma i navařeno, takže jsme moc práce neměli, dívali jsme se na televizi a před obědem jsme si šli k nim na zahradu zakopat. Odpoledne jsme blbli a pak přišel večer...

Seděli jsme vedle sebe na gauči a vzdálenost se mezi námi stále zmenšovala, až nakonec byla nulová a pusa přestala být obyčejnou pusou. A zase mi tu situaci nevystvětlil...

Spala jsem na posteli jeho sestry, to abyste si bůhví co nemysleli.

Další dny probíhaly skoro stejně, jenom nám přibylo to vaření a večery byly lepší a lepší.

A teď mám odjet na dovolenou?

Pravda je, že bych si to potřebovala v hlavě trochu uspořádat.

A on myslím taky.

Takže za týden ahoj a mějte se tu skvěle!